Hrad na pahorku neboli „motte“

Motte, malý zajišťovací hrádek je znakem politických změn v severní a střední Evropě. Prakticky byl znakem vlády nad většími osadami a na důležitých přechodech a hranicích. „Drobní rytíři“, takzvaní ministeriálové, podřízení vyšší šlechtě, byli novými pány v osídleních a sloužili šlechtě tím, že se starali o bezpečnost a pořádek, to znamená, že zastupovali nové zájmy. Tyto rané dřevěné hrady měly mohutné věže, jejichž spodní třetina byla ukryta v uměle vytvořeném pahorku. Toto opatření mělo společně s příkopem a palisádou chránit. Vzhůru vyčnívající stavba byla přirozeně také symbolem moci.
Zvláštní název „motte“ byl převzatý z francouzštiny, kde se tato forma nazývala „château a la motte“, tedy „hrad na pahorku“. Tuto techniku stavby přivedli k rozkvětu Normané. 

O tom, jak motte přesně vypadala, nám chybějí plány. Tím dobrodružnější je tuto stavbu, která se vedle prvních kostelů považuje za symbol nové doby, rekonstruovat pomocí současných poznatků vědy a několika mála dochovaných obrázků.

Pár fotografií ukazuje, že tato myšlenka se stala skutečností už i na jiných místech v Německu, ať už se jedná o Bádensko-Württembersko a „Bachritterburg“ nebo o severní Německo a „Lütjenburg“. Neexistuje však žádná stavba tak raného data, jako je náš projekt. O tom, jak se v této době odehrával život v jednoduché vesnici, jaké změny s sebou do jednotlivých rodin přinesla nová křesťanská víra a jaké vznikly správní struktury, o tom všem mlčí naše prameny, které nám vyprávějí pouze o královských dvorech a klášterech. Temno dějin tedy musí být osvětleno pokusem.

Také kostel je dřevěná stavba. Jeho tvar se dnešnímu návštěvníkovi bude zdát důvěrně známý, avšak konstrukce je zastaralá a bez jakýchkoliv zdobných prvků, kterými byly naše kostely přetěžovány v průběhu historie. Velká halová stavba nahrazuje staré pohanské obětní místo, které pustne na okraji vesnice, protože se už nepoužívá a srůstá zpět s přírodou.